Procházka na nejvyšší bod Bakovska na pravém břehu Jizery nebyla nenáročná. Tak trochu nám sluníčko přitopilo a my hledali náhradní trasu ve stínu stromů. Ale stálo to za to. Z Bakova jsme se dostali do Podhradí přes železniční most, pod viaduktem směrem nahoru na Zvířetice. Tam jsme se napili, vyzvedli Petra Čáslavského a pokračovali dál na nejvyšší bod Bakovska krásnou svatomartinskou alejí. Pár slov nám Petr řekl o staré hrušce, která je nominována na strom roku. A nedivíme se, má opravdu svůj půvab. Svatomartinská alej se skládá ze 111 kusů stromů, každý strom má svého patrona – z rodin ze Zvířetic a z Bítouchova. Krásný počin, který dokáže spojit lidi. Svatomartinské aleji držíme moc palce, ať je alespoň tak dlouhověká, jako je stará hrušeň.

Na nejvyšším bodě u vodárny nám Petr ukázal, co vše můžeme vidět, povyprávěl něco málo z historie cest i lidí. Bylo to velmi zajímavé vyprávění, při kterém si člověk musel uvědomit, že nic není náhoda. Petře, děkujeme mnohokrát a těšíme se zase na nějaké další střípky z minulosti i současnosti.

Cesta domů vedla přes občerstvení v Hrnčířském dvoře, Zvířetice, Hynkovačku a Rybní důl. Byla to moc příjemná procházka a my už vymýšlíme další destinaci. Nabízí se Baba nebo Klokočka, dejte nám vědět, kam byste rádi zamířili nebo navrhněte sami, kam jít. My najdeme průvodce, který nám k dané lokalitě řekne zajímavosti.